Paměť je pro člověka velice důležitá. Slouží k uchovávání informací. Když se někdy člověku stane, že o paměť přijde, nastane velký zmatek. Je několik druhů paměti. Ta, o které jsem chtěla napsat pár slov a která mě provází životem, je moje smyslová paměť a konkrétně chuťová. Anebo spíš to jsou vzpomínky na filmy a seriály spojené s jídlem (to zní ale mnohem primitivněji). Je to prostě věc, která mě provází životem. Jak říká mamka: "Na blbosti, to jsi kadet." :-)
Zkrátka a dobře, některá jídla (když je vidím a jím) ve mě vyvolávají (nostalgické) vzpomínky :-)
Třeba čerstvé rohlíky. Když je jím, vzpomenu si na seriál Škola Zlomených srdcí.
Tento seriál začínal vždycky kolem třetí hodiny odpoledne a to přišla domů mamka a měla čerstvé rohlíky na odpolední svačinu.Dalším jídlem je sladký popcorn. Ten jsem poprvé (a naposled!)jedla u filmu: Trable s opičkou.
Poslední film, který si vybavuju ve spojitosti s jídlem je český film Medvídek, u kterého jsem poprvé jedla sýrové nachos (a pak jsem také byla patřičně upatlaná)
Omluvte kapánek primitivnější téma (než obvykle), ale potřebovala jsem si to někam zapsat. To víte, paměť už mi tolik neslouží a bude to jen horší a horší! ;-)
Evík: Já mám zase některé písničky spojeny s některými muži. Pak je někde slyším a vzpomínám na konkrétní rande s konkrétní osobou, kde jsme tu hudbu poslouchali.
OdpovědětVymazatJó, taky to znám :)
OdpovědětVymazatJá zase s vůní. Třeba když můj přítel použije stejný deodorant jako na našem prvním rande, vždycky se mi to vybaví o mnoho víc detalnějc, než když na to myslím jen tak... :) I s hudbou to takhle mám, ale s jídlem jsem to teda ještě nikdy nepostřehla...
OdpovědětVymazat